Jeden stary chlop, kery ve štyryašedesati emigroval, ze srbskym pasem cestoval po světě a tym se zaslužil o založeni Česko-Slovenska prohlasil, že stat se spravuje těma prostředkama a idejema, na kerych byl založeny, píše na blogu Ladislav Větvička.
Ladislav Větvička
8. října 2021 - 10:30
Cosik na tym musi byt, jinak by si ho
poslanci teho statu nezvolili několik razy za prezidenta.
Tuž
podivejme se fčil v době předvolebni, jak je na tym stat, jehož
režim byl založeny na koncu roka 1989. Je to sice nepřijemne, ale
musime konstatovat, že byl založeny na lži a podvodu.
Ta lež spočiva v tym, že jako
zakladatele tohoto režimu su dodneška oslavovani stavkujici
študenti a jejich předvoj, chlapci a děvčata ze spolčeni Charta
77, vedeneho našim nejvyššim osvicenym vladařem, budiž mu země
lehka. V den vyroči počatku teho režimu je napsane "Boj
študentu za svobodu". A to je lež. Plati to možna o tych
študakach z roku 1939, ale o padesat roku později o žaden boj
nešlo.
Bojovali třeba Maďaři. Bojovali Polaci, keři
hned po nahrazeni socialistu nacionalnich socialistama
internacionalnima na jaře 1945 neodložili zbraně a neustali v
boji, v kerem byly tisicovky mrtvych a pokračovali aji v rokach
padesatych, šedesatych a sedumdesatych, než to cele dotahli do
vitězneho konca v letě 1989. To byl boj.
U nas to nikdy
boj nebyl. Všimněte si, že my mame kampaně a mame furt pocit, že
boj v take kampani trva tyden. Maximalně dva. A pak když vyhrajem,
vitězove se obejmu, zavřu nebo popravi nepřatele a raduju se. Když
prohrajem, ideme se opit, nenavidime cizaky, keři nam prohru
zpusobili, ti chytřejši s nima začnu dřiv nebo později
kolaborovat, ti druzi, keři se vic zkompromitovali v předchozi
kampani, vstupi do šede zony nazyvane někdy dysent, někdy exil a
čekaju na dalši přiležitost, kera se dřive nebo později objevi.
Kampaň od mobilizace do odstupeni
pohraniči v roce 1938 trvala tyden. Pražska kampaň v květnu 1945,
kdy se obyvatelstvo hlavniho města pokusilo zabranit hodnym Němcum,
aby odešli a zablokovali jim ustupove cesty do amerycke zony, trvala
pět dnu. Vitězny unor alias unorovy puč trval šest dnu. Kampaň
"vitajici" sovětska vojska, kera přišla na zakladě
dohody mezi našu a jejich vladu z roku 1965, trvala přesně tyden,
než se uneseni polityci vratili z Moskvy a lid pochopil, že kampaň
skončila. No a kampaň chybně nazyvana jako "sametova
revoluce" vyvrcholila tež po sedmi dňach kapitulaci
bolševickeho vedeni a ukončena byla tři dny pote na tym place před
pražsku Spartu, kde lid spolu se zbožňovanym pisničkařem zapěl
song Havličku Havle.
Žadna
revoluce, ani boj to nebyl. Byla to realizace planu suduhu Gorbačova
a Reagana z roku 1987, kdy Mr. G prohlasil, že "demobilizuje
pul milionu vojaku a nebude branit zemim středni Evropy, aby si samy
zvolily svoju cestu". Mr. R později potvrdil, že dohoda o
převratach měla byt dokončena do prosinca 1989 a plněni dohod
mělo byt ve stejnem terminu vyhodnocene na Maltě s jeho naslednikem
starym Bušem. Doknočenim
procesu měly byt tzv. svobodne volby v satelitnich zemich, tajak
bylo puvodně dohodnute na Jaltě 1945, bo k temu tenkrat nějak
nedošlo.
A tak se včas podařilo provest dohodnute změny v Polsku, Maďarsku, Německu a Bulharsku. Českoslovenšti bolševici se ale realizaci dohodnuteho planu branili, a tak byl provedeny urychlujici manevr zvany "mrtvy student". Akce naplanovana sudruhama z Moskvy byla uspěšně provedena pomoci prvni česke fejkňůs, keru do Svobodne Evropy vypustil jeden naš trockista. Změny proběhly všude pod dohledem sovětske armady, enem v Rumunsku v te době žadna nebyla, rumunsky vudca se držel jak cyp a protože už hořelo splněni planu a do konca terminu zbyvaly dny, musel byt rozstřilany kalašnikovama aji ze svoju staru.
Tuž co? Ještě furt trvate na
formulaci, že u nas to byl "boj studentu za svobodu"?
Ono
se to zda jako davno zapomenuta věc, ale všimněte si, jak nam ju
buch při každe přiležitosti připomina. To proto se to pořad
opakuje a opakovat bude, dokud si tu blbu pravdu neřekneme na plnu
hubu. Bo pokud v nadchazejicich bojach, kere su už na dosah ruky, si
budeme zas myslet, že to kdosik zrobi za nas a boj bude trvat tajak
hokejove mistrovstvi světa tyden, maximalně dva, pak dopadneme
velice blbě...
Volebni podvody
V životě lidi to už tak
chodi, že když se vam cosik nepodařilo, buch vam dava nove a nove
přiležitosti, jak to překonat. Pokud to nepřekonate, bude vam to
vracat furt dokola v ruznych obměnach.
Mezi fungovanim člověka a fungovanim
naroda neni z tohoto uhlu pohledu žaden rozdil. Pokud se narodu
cosik nepovede, bude dřive nebo později postaveny před podobnu
situaci, aby to mohl napravit. A bude se to opakovat tak dluho, dokud
se mu to nepovede. Anebo ho to nezniči. Třeba susedni Němci robi
tež dokola stejne chyby, že...
V předchozim blogu su
popsane okamžiky, kdy nam byly nabizene možnosti reparatu za
"nebojovani" na podzim roku 1938. Všechny okamžiky zme
bohužel nejenom propasli, ale ještě se chlubime tym, že zme se
nemohli branit nastupu komunystu, bo byli silnějši, nemohli zme se
branit nastupu normalizace, bo to nešlo a cpeme děckam do hlav, že
stači dva tydny cinkat kličama a nepřitel se da na utěk tajak
křižaci před husitama.
Nevadi. Brzy budeme postaveni před dalši zkušku, kdy se budeme muset rozhodnut mezi podvolenim nebo odporem.
Ještě je tu ale jedna věc, keru nam buch furt dokola dava zežrat a my furt a furt nejsme schopni odmitnut podvody, kere se opakuju snad před každyma volbama, aji když tady už vidim světlo na koncu tunela.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/vetvicka-stat-zalozeny-na-lzi-a-volebnim-podvodu/